Každý deň snažím sa byť človekom
A nielen sa tak beztrestne nazývať
A byť len lacným plagiátorstvom
Nadčlovek nie je, je len človek a podčlovek
Ten prvý, to je jasné svetlo vznešenosti a šľachetných cieľov
Ten druhý je len tieň, hniloba a hnus
No až na konci zistíme kto sme boli
Alebo to nezistíme nikdy
Ale to neznamená, že je snaha nepotrebná, práve naopak
Šľachtí nás každá jej kvapka
Komentáre
Přece jenom
opět mě zaujalo Vaše dílo, ale dovolím se nesouhlasit s Vaši myšlenkou neexistence nadčlověka. Jestli dovolíte rád bych to vysvětlil.
Začnu podčlověkem. Je to osoba, která si ani nezaslouží označení člověk (masový vrazi, psychopati prostě monstra).
Člověk je jenom osoba, která nedělá nic špatného, někdy taky i pomůže ostatním. Často to je plagiát nebo spíš jenom nemastná neslaná existence, což ale není nic špatného. Jenom si neuvědomuje, že může být něčím víc anebo si nevěří a podceňuje se.
Ale nadčlověk je osoba, která si uvědomuje, že není dokonalá ale snaží se ze sebe dostat to nejlepší, snaží se něčeho dosáhnout a taky potlačit tu určitou globální depresi. Jako příklad nadčlověka bych rád označil Leonarda da Vinchiho, Yip Mana, Sun´c, Sokratesa, Platóna atd.
Doufám, že jsem Vás touhle poznámkou neurazil a zároveň přeji příjemný zbytek dne.
S pozdravem
Su
4 Su
Samozrejme všetko závisí od subjektívneho ponímania konkrétnej osoby. Váš názor sa mi páči, ale ja som to vnímala trošku odlišne.
Nerozlišujem ľudí tak úplne podľa činov, ale prvotne podľa zmýšľania a to sa síce do činov odzrkadľuje, ale musíme ho poznať, inak si ich môžeme vyložiť zle. Pretože človek môže zabiť aj pre šľachetný cieľ, a preto si nemyslím, že musí byť hneď odsúdený a považovaný za podčloveka.
Ďalej, zámerne som nechcela používať pojem nadčlovek a to preto, pretože podľa mňa už aj na to, aby "človek" získal titul Človek, by sa mal snažiť byť čo najlepší, dajme tomu akýmsi ideálom ľudského bytia. Potom už teda nepotrebujem použiť pojem nadčlovek. Ale uznávam,že sa súčasne môže jednať o tú istú podstatu.
Podčlovek je teda pre mňa plagiát, taká tá sivá farba, ktorá žije a myslí v rovine stereotypov, bez snahy rozvíjať a sebazdokonaľovať sa, bez cieľov, jednoducho úbohý tvor; pričom slovo úbohý netreba vnímať ako urážku, ale ako slovo ľútosti.
Z toho však nevyplýva, že skutočný človek musí byť kapacita, ktorá sa zapíše do dejín ľudstva. Má sa len snažiť byť čo najlepším človekom. Nevadí, ak na konci svojej cesty nebude ďalším velikánom, pretože podľa mňa je tá cesta dôležitejšia než cieľ.
Ďakujem za komentár, potešil ma.
Pro autorku
je pravda, že se dá zabít aniž by byl člověk zrůda, ale já měl na mysli osoby, kterým zabíjení, utrpění jejich obětí, jejich strach v očích a jejich bezmocnost dělá radost. Tohle už není člověk.
A ano člověka je třeba poznat aby si nevyložil jeho činy špatně, ale za člověka často mluví hlavně činy. Protože byli i určité případy lidí co myšlenky měli temné ale si je uvědomovali a dávali pozor aby i jejich činy nebyli tak temné. Myšlenky zatím nedokážou ublížit, protože už vyslovené myšlenky a jejich možné využití v magii, to už jsou činy.
No snad jsem Vám teď těmito slovy nepotemnil náladu a přeji další zajímavé básně.
S pozdravem
Su